Zdravotnictví v ČR

OTHER NEWS

1. Heger: Léčení kuřáků stojí 6 miliard ročně

Mladá fronta DNES | 1.6.2011 | rubrika: Z domova | strana: 5 | autor: Lenka Petrášová

PRAHA Česko má jeden zvláštní primát: jsme poslední zemí Evropské unie, která ještě nepodepsala Rámcovou úmluvu o kontrole tabáku. Ta zavazuje země, že budou chránit práva nekuřáků a zároveň pomáhat těm, kdo kouří, aby se léčili.

„Ze všech evropských zemí ji nepodepsaly jen tři. Nedávno se připojil i Turkmenistán, jen Česko stále ne,“ řekla ředitelka české pobočky Světové zdravotnické organizace Alena Šteflová na včerejším semináři v parlamentu ke Světovému dni bez tabáku.

Úmluva je přitom připravená ke schválení. Bude záležet jen na politicích a v poslední instanci na prezidentu Václavu Klausovi, zda ji stvrdí svým podpisem.

Vzhledem k tomu, že při posledním podobném pokusu o schválení úmluva neprošla přes Senát, a vzhledem k tomu, že i prezidentův nejbližší muž Petr Hájek proslul teprve čtyři roky starým výrokem, že „dosud nikdo neprokázal, jaký vliv má kouření na úmrtnost“, bude osud dokumentu u nás zřejmě i nadále těžký. „Kouření přitom nemá negativní dopad jen na zdraví, ale i na ekonomiku. Podle studie Státního zdravotního ústavu dělají celonárodní náklady jen na nemocniční léčbu chorob způsobených kouřením celkem 6,14 miliardy korun,“ řekl včera ministr zdravotnictví Leoš Heger.

Poslanci na semináři dostali také zřejmě nejrozsáhlejší petici -skoro metr tlustý stoh papírů -od občanů žádajících zákaz kouření v restauracích i na veřejných prostranstvích. Petici už podepsalo 117 tisíc lidí. Podle průzkumu Eurobarometr by takový zákaz podpořilo víc než 50 procent lidí.

Poslanec Boris Šťastný, bojovník za práva nekuřáků, slíbil, že udělá všechno pro to, aby od 1. ledna 2014 platil i u nás zákaz kouření v restauracích. „V létě budeme analyzovat rok platnosti novely tabákového zákona a na podzim bych byl rád, abychom se novelou zabývali znovu s tím, že se zase o krok posuneme k vyspělým evropským zemím, což obnáší i zákaz kouření v restauracích,“ řekl Šťastný.

Česko patří mezi tři země s nejlevnějšími cigaretami v Evropské unii. Kouří u nás třetina obyvatel, děti s kouřením mnohdy začínají už v deseti letech. Ročně u nás zemře na nemoci z kouření tolik lidí, kolik jich má středně velké město.

„Chápu, že je těžké u nás prosadit jakákoliv omezení, když i mezi lékaři kouří dvacet procent lidí a devětatřicet procent zdravotních sester,“ povzdechl si šéf České onkologické společnosti Jiří Vorlíček.

 

***

FAKTA

Kuřáci versus nekuřáci

* Kuřáci stráví v průměru 6,16 dne v roce nemocní, nekuřáci jen 3,86 dne.

* Když se dostanou do nemocnice, stráví tu v průměru 6,47 dne, nekuřáci 5,03 dne.

* Z lidí, kteří se ve vážném stavu dostanou na ARO a zemřou, je 24 procent nekuřáků a 37 procent kuřáků.

* Onkologové zachrání jen deset procent z šesti tisíc lidí, kteří k nim ročně přijdou s rakovinou plic způsobenou kouřením.

* Jen dvacet procent žen se dokáže vzdát cigarety v těhotenství.

2. Heger věří, že K9 placení plomb podpoří

Právo | 1.6.2011 | rubrika: Zpravodajství | strana: 2 | autor: Václav Pergl

Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) věří, že dnešní večerní zasedání lídrů koaličních stran ve formátu K9 podpoří, aby si pacienti sami platili v plné výši amalgámové plomby, které jsou až dosud plně hrazeny ze zdravotního pojištění.
„Věřím, že návrh na placení plomb podpoří,“ řekl v úterý účastníkům žofínského fóra v Praze, které se věnovalo reformě zdravotnictví.
Podle Hegra by tím zdravotní pojišťovny uspořily dvě miliardy korun. A protože celému zdravotnictví bude v roce 2012 chybět 10 miliard, Heger chce dvěma miliardami z plomb částečně nahradit výpadek.
Další peníze, a to pět miliard korun, má přinést zvýšení poplatku za den v nemocnici z 60 na 100 korun, vyřazení podpůrných a levných léků do 50 korun ze zdravotního pojištění tak, že si je pacienti budou také hradit sami. Úspory má přinést i fúze zdravotních pojišťoven, omezení komplexní lázeňské péče a další opatření ve zdravotnictví.
Heger už minulý týden předložil koaličním partnerům 17 bodů, kde peníze ušetřit, a na patnácti z nich se K9 shodla.
Sporné zůstává právě vyřazení plomb z hrazení od pojišťoven. To nechtějí zejména Věci veřejné. Heger účastníkům žofínského fóra tvrdil, že když si lidé budou plně hradit léky do 50 korun sami a také amalgámové plomby, bude více peněz na drahé léky pro onkologické a další vážně nemocné pacienty.
Opozice je proti vyřazení amalgámových plomb z hrazení od pojišťoven. Považuje je za standard zdravotní péče.

3. Onkologové chtějí od pojišťoven víc peněz

Právo | 1.6.2011 | rubrika: Zpravodajství | strana: 8 | autor: Václav Pergl

Onkologové se v úterý postavili za reformu, kterou připravuje ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), a zároveň žádají od zdravotních pojišťoven víc peněz pro onkologicky nemocné pacienty.
„V rámci reformy by plátci péče, tedy pojišťovny, měli sdělit, kterým pacientům jakou léčbu a v jaké výši uhradí,“ řekl Právu profesor Jiří Vorlíček, předseda České onkologické společnosti.
Uvítal, že pokud by si pacienti hradili levné léky do 50 korun a uskutečnily by se i další plánované změny, bylo by dost peněz na drahou léčbu onkologických pacientů.
Letos zdravotní pojišťovny dávají onkologickým centrům pouze sumu peněz odpovídající stejné výši jako v roce 2009 a sníženou o dvě procenta. Jenže onkologicky nemocných přibývá, a proto peněz na léčbu je málo. Vorlíček požaduje od zdravotních pojišťoven, aby vypracovaly jasná pravidla pro poskytování onkologické péče.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger řekl Právu, že s paušálními platbami musí onkologická centra umět hospodařit. „Máme slib od pojišťoven, že uhradí veškeré nárůsty zdravotní péče pro onkologické pacienty,“ řekl Vorlíček.
Do budoucna se předpokládá, že pojišťovny budou výkonově platit každého pacienta.

4. Nespravedlivou zdravotní reformu občané nepřijmou, říká Milan Kubek

Právo | 1.6.2011 | rubrika: Rozhovor | strana: 11 | autor: Válav Pergl

* Pane prezidente České lékařské komory, klíčovým bodem reformy zdravotnictví jsou standardy zdravotní péče. Co soudíte o omezování rozsahu péče hrazené ze zdravotního pojištění?

Lze-li zdravotní výkon provést několika způsoby, měl by být z veřejného zdravotního pojištění hrazen ten nejlevnější způsob provedení výkonu, který je však v souladu se současnými poznatky lékařské vědy. Žádá-li pacient provedení zákroku jiným, nákladnějším způsobem, měl by uhradit rozdíl mezi cenou nejlevnějšího způsobu a cenou výkonu provedeného na jeho žádost. To je spravedlivé.

* Koalice se pře, zda mají být z pojištění hrazeny i nadále amalgamové plomby…

Amalgamové plomby jsou právě tím nejlevnějším způsobem ošetření zubního kazu, který je v souladu se současnými poznatky lékařské vědy. A pokud by pojišťovny tyto plomby přestaly hradit, zpochybnil by pan ministr Heger samotný princip stanovení standardu a nadstandardu a celou tuto část reformy by v očích veřejnosti zdiskreditoval.

* Až tak daleko by to šlo?

Už by mu zkrátka nikdo neuvěřil, že standard pokryje veškeré nezbytné zdravotní potřeby obyvatel. Za takový průšvih ty potenciálně ušetřené peníze nestojí. Ostatně pochybuji také o tom, že by prostým vyřazením amalgamových plomb z úhrady mohly zdravotní pojišťovny ušetřit ministrem udávané 2 miliardy korun. Pokud totiž za jednu plombu platí 200 Kč, znamenalo by to, že si každý obyvatel naší země nechá každým rokem v průměru jeden zub vyplnit právě takovou plombou. A to se mi nechce věřit.

* Koalici však dělí nejenom názor na plomby, ale hlavně na to, kdo bude standardy, respektive nadstandardy určovat. Vy jste chtěli být garanty tohoto procesu, ale zdá se, že kromě Věcí veřejných toto ostatní strany vládní koalice odmítají. Vadí vám to?

Tváří v tvář bezradnosti politiků se komora opravdu nabídla, že převezme garanci nad tvorbou standardů s tím, že bychom spolupracovali s odbornými lékařskými společnostmi, s lékařskými fakultami a zástupci zdravotnických zařízení na straně jedné, tedy s těmi, kdo rozumějí medicíně, i s pojišťovnami jako plátci zdravotní péče na straně druhé. Tento proces by byl otevřený i pro organizace pacientů, aby se veřejnost mohla spolehnout na jeho férovost. Výsledkem by byla doporučení, jaké výkony, materiály nebo léky nemusí být plně hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

* A co by dělalo ministerstvo?

Posoudilo, zda naše doporučení je či není v souladu s veřejným zájmem, a určilo by na základě zmocnění obsaženého v zákoně rozsah péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění vyhláškou. Vzhledem k trvalému rozvoji medicíny by jednání o standardech probíhala neustále a vyhlášku by bylo vhodné jedenkrát ročně novelizovat tak, aby byla stále v souladu s poznatky lékařské vědy.

* Ministerstvo vám ale přisoudilo roli oponenta standardů…

Pokud vláda pomoc komory odmítá, pak to bereme na vědomí. Nohu za krk si kvůli tomu dávat nebudu, jen nechci od pana ministra slyšet žádné výtky na téma, že ČLK snad nepodporuje jeho reformy.

* Reforma zdravotnictví je však potřebná, na tom se přece shodují všichni, nebo ne?

Naše zdravotnictví funguje a nepotřebuje tedy revoluci za každou cenu. Měli bychom si říci, kde jsme a kam chceme směřovat. S touto prací se naši politici neobtěžovali a místo toho dnes vytahují jednotlivé dílčí, často zcela marginální nebo i protichůdně působící změny jak králíky z klobouku. Pokud ministr nedokáže občanům vysvětlit smysl a cíl reformy, pak občané chystané změny podporovat nebudou. O podporu zdravotníků politická reprezentace nestojí a spolupráce mezi vládou a opozicí neexistuje. To nemůže skončit jinak než špatně.

* Vláda hodlá každoročně zvyšovat spoluúčast pacientů tak, aby během tří let stoupla ze současných 16 % na 22 %. Souhlasíte s tímto cílem reformy zdravotnictví?

Cílem reformy přece nemůže být zvyšování spoluúčasti pacientů. Smyslem reforem, o které se s větším či menším úspěchem snaží všechny vyspělé státy, je hledání pokud možno spravedlivého kompromisu mezi „neomezenými“ možnostmi medicíny na straně jedné a omezenými ekonomickými zdroji na straně druhé.

* Stěžujete si na posilování pravomocí pojišťoven, ale ministr tvrdí, že je to ve prospěch pacientů.

Pohádky o tom, jak hodné a pokud možno privatizované pojišťovny ochrání pacienty před zlotřilými lékaři, ty jsme slýchali již od Julínka. Odmítáme veškeré plány na zavádění tzv. řízené péče. Lékař nemůže být existenčně závislý na tom, kolik uškudlí na svých pacientech. Pojišťovny nám nebudou diktovat, jaké smíme používat léky a jaká vyšetření. Rozhodující musí být zdravotní stav pacienta. Autonomii lékařů v rozhodování o způsobu léčby, za jejíž výsledek nesou odpovědnost, bude lékařská komora hájit klidně proti všem a za každou cenu, tedy i za cenu dalšího eventuálního útoku politiků s cílem komoru zlikvidovat.

* Nedávno jste říkal, že Hegerova reforma je nespravedlivá. Pro koho a proč?

Tři čtvrtiny výdajů na zdravotnictví hradí dnes systém veřejného zdravotního pojištění, který však leží pouze na bedrech zaměstnanců a jejich zaměstnavatelů. Vždyť zatím co za jednoho zaměstnance získávají pojišťovny v průměru 2800 Kč měsíčně, tak za jednu osobu samostatně výdělečně činnou jen 1240 Kč. Příčinou je poloviční vyměřovací základ pro OSVČ. Nemám nic proti tomu, aby stát podporoval drobné podnikatele, nemohu však souhlasit s tím, aby tak činil na úkor zdravotnictví. Nechť pan ministr Kalousek vymyslí jiný způsob. Další nespravedlností jsou stropy na pojistné, díky nimž nejbohatší lidé platí méně, než kolik odpovídá jejich příjmům. Pokud alespoň tyto dvě křivdy vláda neodstraní, pak těžko můžeme považovat za spravedlivé nutit děti, důchodce a sociálně slabé spoluobčany doplácet si stále větší částky třeba za léky.

* V rámci novely zákona o veřejném zdravotním pojištění chce ministr prosadit, aby si pacienti platili ze svého levné léky do 50 Kč a podpůrné léky.

Plán vyřadit tzv. podpůrné nebo levné léky z úhrady od pojišťoven je ekonomický nesmysl, jehož realizace by výdaje pojišťoven naopak zvýšila.

* Jak tomu mám rozumět?

Farmaceutické firmy by reagovaly zvětšováním balení léků tak, aby díky většímu počtu tablet a tím i ceně zůstaly plně hrazené z pojištění. Díky tomu by pojišťovny zaplatily ještě více než dnes a ještě by se zvýšilo množství nespotřebovaných léků, které se vyhazují do popelnice. V případě vyřazení podpůrných léků, které sice třeba nevyléčí danou nemoc, ale zmírní její příznaky a tím i zlepší život pacientů, by se zvýšil tlak na nás na lékaře, abychom předepisovali léky novější a dražší. Oba tyto nápady dobře ilustrují to, kam nás dovedou politici, když nebudou alespoň občas respektovat názory odborníků.

* Příliš vysoké výdaje na zdravotnictví je však třeba omezit. Co navrhujete?

České zdravotnictví je chronicky podfinancované. Vždyť ze všech vyspělých států OECD vydávají na zdravotnictví menší část svého hrubého domácího produktu pouze Polsko, Chile, Korea, Turecko a Mexiko. Zdravotnictví není žádná černá díra na peníze. Naopak, investice do zdravotnictví patří spolu s investicemi do vědy a školství v dlouhodobé perspektivě k těm nejefektivnějším. Vždyť pouze zdraví lidé mohou pracovat, vytvářet hodnoty a nakonec i platit daně. Kvůli stárnutí populace a rozvoji medicíny rostou výdaje na zdravotnictví všude ve světě. Zatím co v roce 2000 vydávaly státy OECD v průměru 7,8 % HDP, tak v roce 2008 stálo zdravotnictví již v průměru 9,0 % jejich HDP. V tomto srovnání stále zaostáváme, když se naše výdaje za stejné období zvýšily z 6,6 % na 7,2 % HDP. Zdánlivě vysoká efektivita našeho zdravotnictví je však dosahována na úkor zdravotníků, kteří jsou špatně zaplacení. Politici si zkrátka zvykli zajišťovat kvalitní a dostupnou zdravotní péči pro své voliče n a náš úkor. Stagnace, nebo dokonce snížení výdajů na zdravotnictví, které plánuje vláda, by znamenala pokles kvality, dostupnosti a bezpečnosti zdravotní péče. Pokud to politici plánují, měli by to občanům sdělit na rovinu. To však neznamená, že bychom neměli šetřit, že bychom neměli bojovat proti korupci.

* Boj s korupcí je jednou z priorit vlády.

Boje s korupcí mají politici opravdu plná ústa. Jen ty výsledky jaksi chybí. Řada závažných podezření z korupce ve zdravotnictví byla prezentována i ve sdělovacích prostředcích. Nikdy se však nic neprokázalo, nikdo z manažerů nebyl potrestán. To nepůsobí zrovna důvěryhodně.

* Zdravotnictví však chybějí peníze na zvýšení platů lékařů, které jste i vy sám pomáhal prosadit. Nebylo by tedy slušné, kdybyste dnes podpořil vládu v jejích plánech ušetřit ve zdravotnictví peníze?

Jen zvýšením dolní sazby DPH z 10 na 14 procent vysaje v příštím roce stát ze zdravotnictví 4 miliardy korun. Mrzí mne, že pan ministr nedokázal pro zdravotnictví prosadit výjimku. A pokud vláda tyto peníze zdravotnictví nevrátí například cestou zvýšení zástupné platby za tzv. státní pojištěnce ze současných 723 Kč měsíčně, pak těžko někdo přesvědčí pacienty o tom, že důvodem pro zvyšování spoluúčasti je něco jiného než řešení problému, který politici svým špatným rozhodnutím způsobili. Jakékoliv zmínky o tom, že je takto třeba získat peníze na zvýšení platů lékařů, považuji v této souvislosti za sprosté útoky vůči lékařům.

* Jednou z klíčových novinek v rámci reformy zdravotnictví má být tzv. generická preskripce, jejíž zavedení má kromě úspory veřejných prostředků podle ministra Hegera přispět i k omezení korupce ve zdravotnictví. Jde o předepisování účinné látky nikoli názvu léku.

Pan ministr by se měl omluvit tisícům slušných lékařů za tiskovou konferenci, na které označil za hlavní důvod zavádění tzv. generické preskripce snahu omezit korumpování lékařů farmaceutickými firmami. To je opravdu velmi nehorázné tvrzení.

* Ale generickou preskripcí plánuje vláda ušetřit mnoho miliónů korun.

V našich podmínkách z veřejných prostředků takto neušetříte ani korunu. Již dávno totiž u nás platí při určování úhrad léků princip, že za stejné množství účinné látky platí pojišťovny stejně bez ohledu na název léku a jeho výrobce. Generická preskripce má význam tam, kde pojišťovny vždy platí určitou část ceny léku, například 80 %, s tím, že zbytek si doplácí pacient.

* Heger tvrdí, že generická preskripce je užívána ve většině vyspělých států.

Generická preskripce, tedy předepisování nikoliv firemních názvů léků, ale jejich účinných látek, je povinná pouze v Estonsku. V dalších devíti státech, mezi něž patří například Francie, Německo nebo Velká Británie, jde o povolenou alternativu ke klasickému způsobu předepisování léků. Za výsledek léčby je zodpovědný lékař, a jak můžeme nést zodpovědnost za rozhodnutí, které za nás učiní lékárník? Ostatně již dnes je povolena tzv. generická substituce, to znamená, že se souhlasem pacienta mu lékárník může vydat jiný lék, než který předepsal lékař, pokud tento obsahuje stejnou účinnou látku. Existují naopak státy, jako například sousední Rakousko, kde lékárníci nesmějí dělat ani takové záměny.

* Zavedení generické preskripce je ale součástí programového prohlášení vlády.

Tím bych se moc neoháněl. Prosazení generické preskripce do vládního prohlášení nesvědčí o ničem jiném, než že je tvořili diletanti ovlivnění prohnanými šíbry. Jde o ekonomický nesmysl, který navíc může potenciálně ohrozit bezpečnost našich pacientů. Ne všechny léky jsou totiž stejné. Liší se nejenom silou svého účinku, a to v rozmezí 80 % – 125 % originálu, ale také různými pomocnými látkami a jejich častým střídáním se tedy zvyšuje riziko nežádoucí účinků včetně alergií. Je také prokázáno, že pokud se neustále mění názvy léků, které má pacient předepsány, část lidí reaguje tak, že si léčbu vysazuje, jiní se naopak předávkují, když omylem užívají stejné léky pod dvěma různými názvy současně.

* Prohlásil jste, že přípravu zdravotnické reformy provází chaos. Na čem to můžete dokumentovat?

Chaos? To je slabé slovo. Nezlobte se, ale není normální, když klíčový zákon o veřejném zdravotním pojištění rozešle ministr v říjnu do tzv. vnitřního připomínkového řízení s tím, že musíme reagovat do týdne. Naše připomínky a návrhy jsou odmítnuty s tím, že se jedná pouze o technickou novelu. Poté se několik měsíců neděje nic, abychom zjistili, že něco jiného ministerstvo rozeslalo do vnějšího připomínkového řízení, do kterého však již komoře, na rozdíl třeba od odborů, nebylo povoleno se zapojit. Ale i to byla nakonec jen hra na demokracii, když vláda v dubnu schvalovala zase jiný text, a to jen proto, aby ho posléze koaliční partneři v rámci jednání pomazaných hlav ze skupiny K9 rozcupovali na kousky. Ministr tak dnes připravuje pozměňovací návrhy ke svému vlastnímu dosud neschválenému návrhu zákona. To je přece Kocourkov. Takto diletantsky přece nemohou politici rozhodovat o resortu, kterým protéká 300 miliard korun ročně a jehož fungování může rozhodovat o životě i sm rti každého z nás. Nevím jak vám, ale mně z toho leze mráz po zádech.

***

Vyřadit levné léky z úhrady od pojišťoven je ekonomický nesmysl. Nic se neušetří

Pojišťovny nám nebudou diktovat, jaké smíme používat léky a jaká vyšetření

Foto autor| Foto PRÁVO – Petr Horník

5. Nákup některých přístrojů? To jsou vyhozené peníze

Hospodářské noviny | 1.6.2011 | rubrika: Česko | strana: 5 | autor: Michaela Mužíková

Pavel Horák, ředitel VZP
Rozhovor

Stejná operace vyjde v jednotlivých nemocnicích různě draze. „Pro každého, kdo ve zdravotnictví pracuje, je to realita,“ řekl v rozhovoru pro HN ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák. Smlouvy, které by financování nemocnic objasnily, ale VZP nezveřejní. Papírů jsou stohy a nejsou prý zajímavé.

* HN: V pondělí správní rada schvalovala odměny. Dostal jste jen část,

proč?

Já se výši odměny oficiálně ani nedozvěděl. Zaslechl jsem, že to budou dvě třetiny maximální částky. Nevím, s čím správní rada nebyla spokojena. Jednání je neveřejné a já jsem na něm nebyl.

* HN: Důvodem prý bylo i to, že VZP nedostatečně komunikuje s médii.

To ale nemají v ukazatelích.

* HN: My s tím máme své zkušenosti. Když jsme psali o tom, že například císařský řez stojí v nemocnicích různě, VZP nám to odmítala vysvětlit.

Je fantasticky zajímavé, že něco, co je naprosto zřejmé už dvacet let, tak teď se objeví jako velké překvapení. Proč se tomu divíte?

* HN: Protože takto vyčíslené jsme to viděli poprvé.

Pro každého, kdo ve zdravotnictví pracuje, je to realita. Možná to nebylo takto podané ve vztahu k císařskému řezu. Ale to, že každá nemocnice dostává jiné úhrady, o tom se diskutuje deset let. Tak jaké překvapení je, že je každá nemocnice placena jinak.

* HN: Dobře, ale veřejnost by zajímal důvod. Podle vaší pojišťovny je to ale pro laika příliš složité.

No, je to složité.

* HN: A není problém, když platby nemocnicím jsou tak složité, že tomu inteligentní člověk nerozumí?

Tak pojďme mluvit jednoduše. V platbách není nikdy přímá úměra mezi tím, co nemocnice vykáže a co dostane. Záleží také na tom, jak nemocnice vykazuje. Když si vezmete předloňský a loňský rok, tak produkce nemocnic a obtížnost případů v Česku stoupla dvojnásobně. Nemocnice nám třeba u novorozenců začaly vykazovat poruchy chůze. Protože dítě po narození nechodí. Tak nám začaly jako komplikaci při porodu vykazovat poruchu hybnosti a rehabilitace.

* HN: Proč se nedaří prosadit platbu podle skutečně poskytnuté péče?

Nemocnice se toho obávají. Paušál je pro ně nejjistější. Já od roku 2006 prosazuji, aby se za stejnou péči platilo stejně. Že se nám třeba nedaří přesvědčit ministerstvo, aby to dalo do vyhlášky, to už je druhá věc. Nemocnice by nás pak nemusely krmit body. Pacient nemusí teoreticky ležet dva dny na JIP po jednoduché operaci, jako to dělá nemocnice, která na tom má nějaký zájem.

* HN: A proč nechcete zveřejnit smlouvy s nemocnicemi? Ledacos by mohly objasnit?

Znamená to předat informační systém pojišťovny někomu ven.

* HN: Vy hospodaříte s veřejnými penězi, takže by vám to nemělo vadit?

No dobře, ale v těch smlouvách nic zvláštního není. Šablony visí na internetu. Co z toho veřejnost uvidí? Navíc jen smluv na jeden rok s Všeobecnou fakultní nemocnicí jsou dva kufry. To by sem přijely čtyři kamiony. Uvědomte si ten rozsah.

* HN: Vy jste ale ten, kdo má ke všem informacím přístup. Která nemocnice je nejdražší?

Mám stovky tabulek, prohrabával bych se tím rád, ale na to nemám kapacitu a čas.

* HN: Jde nám o to, že v tak složitém systému lze skrýt i zájmy politiků a preferenci některých nemocnic. Nedávno řekl i šéf pojišťovny ministerstva vnitra, že mu politici volají.

Já nevím, jaká je praxe v pojišťovně u pana Gajdáčka.

* HN: Vám nikdo nevolá?

Ale tak mně volá spousta lidí. A samozřejmě je mi vždycky hejtmany prezentováno, že jejich nemocnice jsou podhodnocené. Všichni říkají, že mají málo peněz. Máme tady 140 miliard a všichni se snaží.

* HN: A jsou takové rozdíly jako v penězích i v kvalitě péče? Vaše pojišťovna si teď dělá srovnání. V čem se nemocnice nejvíc liší?

Ve všem. Může to být ale i tím, že vykazují věci, které neprovedly. Až to uvidí na papíře, určitě přiběhnou a řeknou: No jo, ale my ty výkony neděláme. Nebo: My jich děláme mnohem víc. My jsme to sice takhle vykázali, ale realita je úplně jiná.

* HN: Chcete tato data nějak využít při rušení lůžek?

Krajům nebo vedení nemocnice pak samozřejmě můžeme ukázat: Podívejte, vedlejší nemocnice to dělá tak, že po operaci žlučníku je tam hospitalizace v průměru tři a půl dne. A vy tady toho pacienta máte osm dní, z toho den leží Na těch datech chceme ukázat, že to jde. Že to není nějaký nesmyslný požadavek pojišťoven zrušit deset tisíc lůžek.

* HN: Pomůže VZP, když ji nebudou přes správní radu řídit politici, jak plánuje ministerstvo?

Uvítal bych, kdyby orgány společnosti byly standardní. Dnes si správní rada může vyhradit k rozhodnutí cokoli, ale nenese za to odpovědnost. Tu nesu jen já jako ředitel. Vytvoření orgánu, který bude skutečně tím nejvyšším a bude ručit majetkem a zodpovídat, by to řešilo. Nevím ale, kdo bude ochoten to dělat.

* HN: Mluví se o tom, že máme zbytečně moc nemocnic, že je síť jako za RakouskoUherska. Bude jich méně?

Vidím, že rušení lůžek není žádná sláva, tak jsem ještě skeptičtější k rušení nemocnic. Myslím si však, že to není ani potřeba. Nemocnic by mohlo být méně, ale nám by stačilo, kdyby se tam poskytovalo to, co je třeba. Není třeba budovu zbourat. Nejprve by se mohly některé nemocnice sloučit s jinými a pak třeba restrukturalizovat. Vždycky je z toho ale obrovské politikum.

* HN: A jak se politické tlaky odrážejí v platbách nemocnicím?

Vy tomu říkáte politické tlaky, ale je to veřejný zájem. Stát má zájem na poskytování dobré péče, kraj i město se snaží o dotace, modernost, dobré fungování… Všichni se snaží získat co nejvíce peněz pro svou nemocnici a o čem je politika – o tom dělat pro občany.

* HN: Platí to i pro Moravskoslezský kraj, který chce aktuálně z evropských peněz nakoupit dalších asi šest rezonancí. Vy pak budete platit jejich provoz. Jsou potřeba?

No samozřejmě, že nejsou potřeba. Jsou to vyhozené peníze. Přístroje nebudou využité, není na ně ani tolik rentgenologů. Nám to navýší náklady a prostě je to celé špatně. Měli jsme pro tento region vytipováno, že nasmlouváme maximálně jednu nebo dvě rezonance.

* HN: A kolik jich tedy bude?

Lokální dohody vedou k tomu, že místo jednoho přístroje jich bude pět. Kraj ji chtěl do Třince na Sosnu. My jsme sdělili, že spíše patří do Nového Jičína. Oni ale nám řekli, že se rozhodli pro Třinec, že tu nejsme od toho, abychom jim říkali, kam si co dají.

* HN: Budete používání těchto přístrojů proplácet?

V první fázi ne. Platbu jim necháme ve stejné výši, jako mají teď. Časem se to ale do úhrad protlačí. Dostanou se tam zadními vrátky. Proto se například soukromníkům vyplatí na přístroje rok dva doplácet. Nejsou hloupí. Vědí, že platební mechanismus stejně jednou jejich produkci zohlední. Byť odloženě.

Foto popis| šetření ve zdravotnictví „Rušení lůžek není žádná sláva, tak k rušení nemocnic jsem ještě skeptičtější,“ říká šéf VZP Pavel Horák.
Foto autor| foto: – L. Fojtík HN

O autorovi| Michaela Mužíková, Hana Škodová autori@economia.cz

WEB PORTALS

1. Známe analýzu na K9: Pacienti musí připlácet víc

aktualne.cz | 31.5.2011 | rubrika: Politika – Domácí | strana: 0 | autor: Jan Němec

Skutečné výdaje českého pacienta jsou malé, tvrdí ministerstvo zdravotnictví

Praha – Ministerstvo zdravotnictví už má připravenou analýzu na středeční koaliční jednání, kterou požadovali zástupci Věcí veřejných.

Její závěr je, stručně řečeno, následující: skutečná finanční spoluúčast českého pacienta je jen 8 a 9 procent, zatímco průměr v zemích Evropské unie se pohybuje kolem 20 až 24 procent.

Právě na spoluúčasti pacienta se minulý týden koaliční vyjednavači zasekli natolik, že premiér Petr Nečas (ODS) pohrozil, že pokud koalice nenajde shodu tuto středu, budou muset VV kvůli obstrukcím odejít z vlády.

Tato možnost ostatně stále visí ve vzduchu.

„Možná ve středu už ani na personálie kolem obměny vlády nedojde,“ řekl už o víkendu vlivný člen Věcí veřejných. VV teď poté, co ztratily při poslední vládní krizi ministerstva vnitra a dopravy, žádají „důstojné zastoupení ve vládě“, tedy rekonstrukci Nečasova kabinetu.

„My teď očekáváme ekonomickou analýzu a formulování cílů zdravotní reformy, jinak by to bylo tragické,“ říká hlavní vyjednavač VV Vít Bárta.

MZ: Český pacient připlácí málo

Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) už analýzu toho, kolik peněz musí český pacient vydat ve zdravotním systému mimo své zdravotní pojištění, má.

„Je to exaktní analýza na základě dat ČSÚ, Eurostatu a OECD, která ukazuje, že spoluúčast českých pacientů je ve srovnání s ostatními státy nízká. Navíc její značnou část tvoří dobrovolné výdaje. Prostor pro zvýšení spoluúčasti tak určitě je,“ řekl na dotaz Aktuálně.cz ředitel ministrova kabinetu Jan Růžička.

Ministerstvo ve své analýze tvrdí, že český pacient se přímo podílí na financování zdravotní péče 17 procenty.

Z této finanční spoluúčasti téměř čtvrtinu – 22 procent – tvoří doplatky za léky. Dalších 12 procent jsou regulační poplatky. A celých 66 procent dělají dobrovolné výdaje na vitamíny nebo farmaceutické „doplňky stravy“.

„Skutečná nucená spoluúčast se tak pohybuje na úrovni nějakých 8 procent,“ uvádí Růžička.
VV: Musí se víc ušetřit

„Pro nás vypadá spoluúčast takto: potřeby zdravotnictví mínus možné úspory – a z toho nám vyjde takzvaný nadstandard,“ upřesňuje za VV Vít Bárta.

Podle informací Aktuálně.cz dostaly VV minulý týden na výběr: buď podpořit návrh, aby si plomby platili celé všichni pacienti, nebo se zavázat, že každý rok bude po určitou dobu růst spoluúčast pacienta o 2 procenta ročně. Ani jedna varianta nebyla minulý týden průchozí.

„Zcela souhlasíme, že se musí zdravotní systém otevřít nadstandardu, otázka je o kolik a kde se dá ušetřit,“ říká Bárta. Zda tedy Hegerova analýza koaliční partnery uspokojí, je otázka.
VV počkají na nabídky premiéra

Teprve pokud se koalice shodne na zdravotní reformě, začne dohadování o personáliích. Stávající koaliční smlouva přiznává Věcem veřejným čtyři vládní křesla, momentálně mají dvě: resort školství a ministerstvo pro místní rozvoj.

Ještě o víkendu se mluvilo o požadavku čtyř křesel, jako o kandidátech pak např. o Karolíně Peake.

„Očekáváme, že nám pan premiér něco nabídne. Je tam celá škála variant a v ruce je má on,“ prohlašuje Vít Bárta. „My se budeme spíš vymezovat vůči jeho nabídkám.“

Konference VV zavázala vyjednavače, aby se snažili získat čtyři křesla. Podle informací blízkých vedení VV by to ale mohlo být i méně, pokud by strana místo toho získala kontrolu nad více výbory ve sněmovně.

Uvnitř VV je stále živá myšlenka odejít z vlády a podporovat kabinet jen ODS a TOP 09. Na víkendové konferenci VV se objevil i nápad, že by si „véčka“ přímo vymínila v koaliční smlouvě právo hlasovat o některých zákonech s opozicí. To je ale podle prvních reakcí pro koaliční partnery nepřijatelné.

„To už by byly férovější předčasné volby,“ prohlásil předseda poslanců TOP 09 Petr Gazdík, téměř stejných slov použil i první místopředseda strany Miroslav Kalousek.

2. Ministr Heger ustupuje lékařům i lázeňské lobby. Poplatky zůstanou v ordinacích

iHNed.cz | 31.5.2011 | rubrika: zpravy.ihned.cz | strana: 0 | autor: Michaela Mužíková

Třicetikorunový poplatek nadále bude příjmem lékařů a nemocnic a na lázních se bude šetřit méně, než se plánovalo. Ministr zdravotnictví ustupuje od svých reformních kroků, které vyvolávají nevoli.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) ustupuje od jednoho z nápadů, kterým nejvíce pobouřil Českou lékařskou komoru (ČLK): Praktickým lékařům a ambulantním specialistům už nechce brát regulační poplatky.

“Prozatím od toho návrhu ustupujeme, nebudeme to teď prosazovat,“ řekl ministr v úterý na Žofínském fóru o reformě.

Až dosud přitom chtěl, aby se vybrané třicetikoruny začaly započítávat do celkových úhrad, které lékaři od pojišťoven za výkony dostávají. Proti tomu se Česká lékařská komora ostře postavila a její prezident Milan Kubek dokonce pohrozil, že doktoři peníze od lidí přestanou vybírat.

V ordinacích díky tomu končí měsíčně několik tisíc korun navíc.

To, že si tímto krokem ministerstvo zdravotnictví ČLK tak trochu získá, však Heger nepředpokládá. “Komoru si většinou nenakloníme ničím, i když uděláme něco pozitivního, stejně se to nakonec obrátí proti nám,“ řekl HN ministr.

Na lázně bude mít nárok víc lidí

Během Žofínského fóra, kde prezentoval svou reformu, si však získal lázeňskou lobby. Prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha mu poděkoval za to, že své postoje v otázce omezování hrazené lázeňské péče zmírňuje. “Jsme opravdu rádi, že se od výraznějších úspor v tomto sektoru ustupuje,“ řekl Bláha.

Dlouhodobě nemocní z LDN si připlatí. Ministři si zahráli se slovy – čtěte ZDE

Kdo řekne, co je léčebný standard a co už extra? Heger se spolehne na odborníky – čtěte ZDE

Ministerstvo zdravotnictví totiž původně navrhovalo, aby se zpřísněním seznamu nemocí, při nichž vzniká nárok na lázně, ušetřila miliarda korun – vyplývá to z materiálu pro jednání K9, který mají HN k dispozici. Na úterním fóru už ale ministr Heger pracoval pouze s částkou půl miliardy korun.

3. Konec svobodné volby lékaře. Nový zákon ji už nezná

Tyden.cz 

01.06.2011 06:20

Svobodná volba lékaře končí. Alespoň pokud vejde v platnost zákon o zdravotnických službách, který připravilo ministerstvo zdravotnictví. Nová norma práva pacientů výrazně seškrtává: zvolit už si nebudou moci konkrétního zdravotníka, ale jen „poskytovatele“ péče.

Zatímco doposud si lidé mohli jmenovitě vybrat, u koho se budou léčit, napříště jim zákon zaručuje pouze svobodnou volbu „poskytovatele“. A to je dost široký pojem, upozorňují odborníci.

Třeba podle Ondřeje Dostála, právníka Platformy zdravotních pojištěnců, si lidé nezvolí ani konkrétní špitál. Pod slovem „poskytovatel“ se totiž může skrýt kdokoliv – nejen nemocnice, ale i řetězec. „Může to být akciová společnost Krajská zdravotní nebo celý Agel,“ upozorňuje na příliš širokou možnost výkladu.

Společnost Krajská zdravotní přitom zastřešuje pět nemocnic na území Ústeckého kraje. Pod řetězec Agel spadá dokonce na třicet zdravotnických zařízení na Moravě i na Slovensku.

Jako před rokem 1989?

Podle kritiků se tak znovu otevírá prostor pro takzvanou řízenou péči. Tedy něco podobného, co v Česku fungovalo před rokem 1989. S jedním rozdílem: zatímco před revolucí rozhodoval o pacientech stát neboli příslušný okresní ústav národního zdraví (OÚNZ), nyní to budou soukromé řetězce. Ty určí, u koho se bude pacient nadále léčit.

„Současně je tu ještě jedno nebezpečí. Veškerá citlivá data o zdravotním stavu pacienta se mohou dostat bez jeho souhlasu do rukou prakticky komukoli. Stačí, aby se pohyboval uvnitř řetězce,“ dodává k tomu bývalý lidovecký poslanec Ludvík Hovorka. Zákon podle něj není hotový a měl by se přepsat.

Ministerstvo zdravotnictví ale na normu spěchá. Vládě ji chce předložit 8. června. „Do konce měsíce pak by pak zákon měla začít projednávat sněmovna,“ přiznal ministr zdravotnictví Leoš Heger.

Šéf zdravotního výboru ve sněmovně Boris Šťastný ministra podporuje: „Slovo lékař stejně nemá právní subjektivitu. Tu mají pouze poskytovatelé zdravotních služeb. To, co je dnes chápáno jako zdravotnické zařízení, se prostě bude napříště rovnat poskytovateli služeb,“ říká a dodává: „Výběr konkrétního lékaře je stejně fikce. Nefunguje to. Ani dnes nemůžete přijít do nemocnice a chtít, aby vás operoval zrovna profesor Pirk.“

Co dnes říká Zákon o péči o zdraví lidu? 

– Všem občanům se umožňuje volba lékaře, klinického psychologa a zdravotnického zařízení.

– Možnost volby se netýká závodní preventivní péče, neboť tu zajišťuje zaměstnavatel. Nevztahuje se ani na osoby ve výkonu trestu. Vybrat si nemohou ani vojáci v činné službě a žáci vojenských škol – jsou ošetřováni v příslušných vojenských zdravotnických zařízeních.

– Volba lékaře je omezena i v případě, kdy vypukne epidemie a některé zdravotnické zařízení je označeno jako příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Pacient je automaticky ošetřen právě tam.

Foto: Jan Schejbal, Robert Sedmík

4. Odmítl vás onkolog kvůli penězům? Běžte do pojišťovny

tyden.cz | 31.5.2011 | rubrika: Zdravotnictví | strana: 0 | autor: – red –

Od října v Česku přibude pacientů nemocných rakovinou, které kvůli nedostatku peněz specializovaná centra odmítla ošetřit. Tvrdí to šéf České onkologické společnosti Jiří Vorlíček.

Potřeba bylo šest miliard, pojišťovny však poslaly na léčbu rakoviny jen dvě miliardy. S takovou statistikou za loňský rok přišla Česká onkologická společnost. Letos prý bude skóre ještě horší. Škrty se totiž plánují i u specializovaných center, která rakovinu léčí. Centra mohou pacienty odmítat. „Pokud se tak stane, měla by zasáhnout pojišťovna a zajistit lidem jiného onkologa,“ říká šéf České onkologické společnosti Jiří Vorlíček.

Žádný nemocný nemá uzavřenou smlouvu s lékařem. Pacienti jsou ve smluvním vztahu s pojišťovnou. Těmito slovy začíná čerstvá zpráva České onkologické společnosti. „Pokud se pacientům nedostane nákladné onkologické péče, měli by se proto domáhat nápravy u pojišťoven,“ říká šéf společnosti Jiří Vorlíček.

Rada je to podle něj víc než aktuální, odmítnutých pacientů totiž podle něj v říjnu přibude.

Proč? Pojišťovny změnily politiku. Onkologickým centrům už neposílají peníze na konkrétního pacienta, ale paušálně. Ústav prostě dostane určitý balík peněz, a jak s ním naloží, je jen na něm. Množství peněz se přitom určí podle toho, za kolik se v nemocnici léčilo před dvěma lety. To podle Vorlíčka péči pacientů na celý rok nepokryje.

„Centra se musejí nově vejít do určitého limitu. Ten se odvíjí od čísel z roku 2009,“ potvrzuje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod. Zprávu o tom, že i specializovaná centra budou hospodařit s paušálem, už podle něj dostaly všechny velké nemocnice. Paušál letos klesl o dvě procenta, v předchozích letech vždy stoupal.

Odmítl vás onkolog? Jděte do pojišťovny

Podle onkologů to bude znamenat jediné: v říjnu peníze dojdou. A centra začnou pacienty odmítat. „Že je to kvůli penězům, jim samozřejmě řekneme. Doporučíme jim, aby se obrátili na svou pojišťovnu. Ta by jim měla zjistit, ve kterém centru ještě kapacitu na léčbu mají, a poslat je tam,“ řekl Vorlíček.

Podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera totiž pojišťovny slíbily, že péči všem pacientům zajistí. „Máme slib od pojišťoven, že uhradí veškeré nárůsty, které budou racionální,“ potvrdil Leoš Heger.

Vorlíček k tomu podotkl, že si je vědom, že v žádné zemi na světě nemohou pacienti dostat vše, co už medicína umí. Limity musí být i v onkologii. „Potřebujeme však stanovit jasná pravidla hry. A to jednak pojišťovnami a také ministerstvem,“ řekl Vorlíček. Rezervy by se podle něj ale měly hledat jinde.

Rakovinné bujení v populaci bují

Počet nemocných totiž každým rokem roste. Například letos by se mělo na rakovinu prsu léčit 68 716 žen, z toho 7125 pacientek by mělo být nových. Rakovinou tlustého střeva by mělo trpět 52 628 lidí a 8573 z nich odhalí lékaři letos. Nárůst se očekává i u rakoviny prostaty – z celkových 39 309 mužů se 6830 začne léčit v tomto roce.

Nejčastějším zhoubným nádorem je rakovina kůže, tlustého střeva a konečníku a plic. Ženy trápí rakovina prsu a muži nádory prostaty. Většina pacientů překročila šedesátku, rakovinu však mělo také 171 dětí, zemřelo 40. Podle nejnovějších dat ovšem přibývá i pacientů, které se daří díky moderní a včasné léčbě zachránit.

5. Zdravotnictví bude chybět deset miliard, Heger ví, kde je získat

Zpravodajství ČTK | 31.5.2011 | 14:56 | rubrika: Zdravotnictví – Praha, Středočes. kraj, ČR | autor: nam

Praha 31. května (ČTK) – Zdravotnictví bude příští rok chybět 10,6 miliardy korun. Ministr Leoš Heger (TOP 09) je chce získat tím, že vyřadí z veřejného pojištění amalgámové plomby a levné léky do 50 korun, včetně léků podpůrných. Chce také vzít třetinu rezerv z účtů zaměstnaneckých pojišťoven. Ministr to dnes řekl zdravotnické veřejnosti na Žofínském fóru. Chce ubrat peníze také lázeňství, snížit výdaje na zdravotnické prostředky a zavést elektronické aukce na léky.

„Pacienti nepocítí zhoršenou ekonomickou situaci v tom smyslu, že by se stala zdravotní péče nedostatkovou nebo klesla její kvalita,“ ujistil.

Návrhy předloží ve středu zdravotnímu výboru a večer K9. Zdravotnictví spotřebuje ročně až 280 miliard. Podle Hegerových propočtů přijde v příštím roce zdravotnictví o 3,1 miliardy nárůstem DPH, další 4,5 miliardy bude stát navýšení platů lékařů a sester, inflace a nezbytný rozvoj technologií odeberou další tři miliardy.

Novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění chce ministr přilít do zdravotnictví pět miliard korun – norma zvýší platby za den v nemocnici z 60 na 100 korun, změní tvorbu cen a úhrad léků, takže klesnou jejich ceny, zruší zákaz připlácení na lepší péči a umožní fúze zdravotních pojišťoven. Novelu schválila sněmovna, nyní je ve zdravotním výboru. Ten dostane od Hegera dalších 17 bodů, z nich na 15 se shodla K9. Špičky koalice odmítly vyřazení plomb z úhrad, Heger ale věří, že se mu to podaří prosadit, považuje to za velmi důležité.

Vyřazením plomb z úhrad může zdravotní pojištění ušetřit kolem dvou miliard korun ročně. Budou tak peníze na drahé léky pro onkologické a další vážné pacienty v centrech, řekl ministr.

Půl miliardy chce Heger získat vyřazením levných a podpůrných léků z úhrad pojišťoven, pacienti by si je platili sami. Další 0,2 miliardy očekává od nákupu levnějších variant zdravotnických prostředků, 0,25 miliardy přinesou elektronické aukce na léky a 0,3 miliardy zrušení odkladného účinky rozhodnutí o cenách léků. Vyřazení části lázeňské péče z úhrad a omezení příspěvků na pobyt má přinést půl miliardy ročně.

Zaměstnanecké pojišťovny mají podle Hegera nyní na rezervních účtech 16 miliard, třetinu jim tedy vezme. Další 0,75 miliardy dostane do systému zrušením zajišťovacích fondů zaměstnaneckých pojišťoven.

Heger slibuje v reformních zákonech místní a časovou dostupnost péče, lidé budou smět změnit zdravotní pojišťovnu jen jednou za rok, nyní ji mohou měnit vždy k počátku čtvrtletí. Klesne platba pacientů za regulační poplatky v lékárnách, nebudou už hradit 30 korun za položku, ale jen za celý recept. Systém tak přijde o 300 milionů, vyrovná si to ale například tím, že pojišťovny budou mít takzvané pozitivní listy, tedy seznamy nejlevněji vysoutěžených léků, které budou muset lékaři psát. V plánu je také rušení akutních lůžek v nemocnicích a převod části na lůžka následná.