Medical Tribune 12/2010
17.05.2010 02:28
Zdroj: Medical Tribune
Autor: MUDr. Tomáš Fait, Ph.D. Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, MUDr. Monika Koudová, Klinický genetik, GHC Genetics

Již od dob vysokoškolského studia si pamatujeme, že základem správné diagnózy a bezpečné léčby je dobře odebraná anamnéza. Také v prevenci nemocí pátráme po jejich výskytu v rodinné anamnéze či časných známkách v anamnéze osobní. Přesto nám část pacientů tímto „sítem“ pronikne a nemoc či komplikace se objeví i při tzv. němé anamnéze.

Pro nemoci s vyšším výskytem v populaci jsou vytvořeny screeningové programy, které mají odhalit časná stadia nemocí nejlépe v léčitelné fázi. Další cestou k odhalení rizik je prediktivní genetika.

Prediktivní genetika se jako odvětví genetiky specializuje na odhad rizik pro určitou chorobu na základě analýzy DNA. Tím umožní u zdravých nebo zjevně zdravých jedinců zjistit určitou náchylnost ke vzniku daného onemocnění či odolnost vůči němu. Následně je doporučena cílená prevence – vhodná úprava životního stylu, dispenzarizace a léčebná opatření nastavená individuálně pro každého jedince. Žádný zdravotní systém však nemá dost prostředků na to, aby poskytl všem jejich genetickou mapu jako „horoskop“, jehož směr lze měnit podle toho, jako cestou se na rozcestí osudu vydáme.

Ve spolupráci společnosti GHC Genetics, s.r.o. a Všeobecné zdravotní pojišťovny byl realizován zajímavý projekt – Cesta pro zdraví žen. Měl ukázat možné přínosy prediktivní genetiky pro rutinní praxi. Moderní metody genové analýzy využitím čipové technologie výrazně zlevňují drahá vyšetření. Mohlo tak být geneticky vyšetřeno až 800 žen z české populace. Vyberme dvě ze zkoumaných oblastí, na kterých lze ilustrovat míru přínosu prediktivní genetiky.

Trombofilní stavy

Přítomnost trombofilních mutací významně zvyšuje riziko tromboembolické nemoci při hormonální léčbě, v těhotenství či při větším operačním zákroku. V klinické praxi indikujeme jejich vyšetření u osob s osobní anamnézou trombózy a/nebo anamnézou trombózy mezi příbuznými prvního stupně. Výskyt závažných trombofilních mutací ve skupině žen z projektu byl procentuálně stejný jako u české populace. Mutace Leiden genu F5 byla prokázána v heterozygotní formě v 7,56% a v homozygotní v 0,13%. Mutace G20210A genu F2 byla prokázána v heterozygotní formě v 2,69%.

Ale jen 1/3 těchto geneticky rizikových žen by splňovala podmínky pro genetické vyšetření trombofilních vloh na základě rozboru osobních a rodinných dat. Přitom u více než 50% z nich byly současně přítomny i další rizkové faktory pro vznik trombózy, např. kouření či užívání hormonální antikoncepce

Tyto ženy díky účasti v projektu získaly významnou informaci, která jim pomůže při výběru antikoncepce, snaze o otěhotnění, sledování těhotenství, větších operačních zákrocích či výběru hormonální substituční léčby. To, že ví o svém genetickém riziku, je sice může do jisté míry omezovat. Ale na druhé straně získaly možnost vyhnout se jinak naprosto neočekávaným a nepředvídatelným komplikacím.

Karcinom prsu

Hereditární karcinomy prsu představuji asi 5-10% všech karcinomů prsu. Od ostatních karcinomů prsu karcinomů je odlišuje nízký věk v době stanovení diagnózy (obvykle o 15-20 let dříve), bilaterální výskyt či duplicita a autozomálně dominantní forma dědičnosti. Hereditární syndrom karcinomu prsu a vaječníků je způsoben zárodečnými mutacemi v genech BRCA (Breast Cancer Associated), což jsou tumor supresorové geny a jejich produkty se účastní spolu s dalšími oprav poškozené DNA. Doposud jsou vyšetřovány geny BRCA1 a BRCA2, ale výzkum dalších BRCA genů stále probíhá. Výskyt mutací v BRCA1,2 genech je v naší populaci 0,1 – 0,2%, což znamená, že přibližně 1 ze 750 osob nese BRCA1,2 mutaci. Nejvyšší riziko vzniku nádorů asociovaných s těmito mutacemi je ve středním věku (věk 35+), ale ne všechny ženy s mutacemi těchto genů onemocní.

U všech žen souboru starších 18 let bylo testováno 6 mutací BRCA1,2 genů, které se nejčastěji vyskytují v české populaci: mutace c.68_69del2, c.5266dupC, c.3700_3704del5, c.181T>G v BRCA1 genu a mutace c.8537_8538del2, c.7913_7917del5 v BRCA2 genu. Z testovaného souboru byla celkem u 2 žen prokázána mutace genu BRCA1 (jednou mutace c.181T>G, jednou mutace c.5266dupC), testované mutace genu BRCA2 nebyly prokázány.

Ženám s prokázanou mutací v BRCA1 genu byla zajištěna nezbytná dispenzarizace a komplexní onko-gynekologická péče na specializovaných pracovištích. V obou případech se jednalo o mladou ženu, dosud bez osobní anamnézy karcinomu prsu/vaječníků, jedna z žen byla zcela bez anamnézy karcinomu prsu / vaječníků v rodině, druhá žena měla výskyt karcinomu prsu pouze u příbuzné 2. stupně (babičky ze strany otce ve věku 50 let).

U 150 žen s osobní a/nebo rodinnou anamnézou karcinomu prsu/vaječníků bylo klinickým genetikem hodnoceno, zda žena nebo její rodina splňuje doporučená diagnostická klinická pro testování celé kódující sekvence BRCA1,2 genů. Celkem splnilo doporučená diagnostická kritéria pro testování celé kódující sekvence BRCA1,2 genů 15 žen nebo členů jejich rodin (U žádné z těchto žen však nebyla zjištěna testovaná mutace genů BRCA1,2, proto u těchto žen nebo v jejich rodině (genetické vyšetření je vhodné zahájit žijícím členem rodiny, u něhož byl karcinom prsu diagnostikován v nižším věku). Bylo doporučeno v rámci genetické konzulatce dovyšetření celé kódujcí sekvence BRCA 1,2 genů a nezbytná dispenzarizace na specializovaných pracovištích.

Závěr

Prediktivní genetika přináší nesmírné množství informací, v jejichž správné interpretaci je nezastupitelná role klinického genetika. V rámci genetické konzultace jsou zjišťovány podrobné údaje z osobní a rodinné anamnézy a na základě těchto údajů je možno navrhnout genetické vyšetření vhodné pro konzultovaného jedince. Každý testovaný jedinec je předem poučen o přínosu testu, jeho výpovědní hodnotě a k vyšetření dává písemný souhlas. Po zhodnocení výsledků provedených vyšetření a všech získaných informací je klinickým genetikem provedena závěrečná interpretace, kdy je testovaný jedinec podrobně seznámen se závěry vyšetření a informován o možnostech prevence a léčby. Nezbytná je návaznost a vzájemná spolupráce klinického genetika s lékaři ostatních medicínských oborů, aby mohly být získané informace využity v klinické praxi..

Více informací k tomuto tématu naleznete na stránkách www.ghcgenetics.cz, www.genscan.com.

http://www.tribune.cz/clanek/17782-cesta-pro-zdravi-zeny-cesta-za-hranice-anamnezy


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.